Fatima bint Hizam, known to history as Umm al-Banin (“mother of the sons”), was a noblewoman of the Banu Kilab, famed among the Arabs for the courage and nobility of her lineage. After the passing of Fatima al-Zahra, she was married to Imam Ali ibn Abi Talib.
فاطمة بنت حِزام، المعروفة بأمّ البنين أي «أمّ الأولاد»، سيّدةٌ من بني كلاب، اشتهر قومُها بين العرب بالشجاعة وكرم النسب. وبعد وفاة فاطمة الزهراء تزوّجها الإمام عليّ بن أبي طالب.
Fátima bint Hizám, dějinám známá jako Umm al-Banín („matka synů“), byla urozenou ženou z kmene Banú Kiláb, mezi Araby proslulého odvahou a vznešeností rodu. Po skonu Fátimy az-Zahrá se provdala za imáma Alího ibn Abí Táliba.
When she entered Ali’s household she asked not to be called Fatima, so that the children of Fatima al-Zahra — Hasan and Husayn — would not be pained by hearing their mother’s name. From then she was known by the title Umm al-Banin, a sign of her humility and love for the family of the Prophet.
ولمّا دخلت بيت عليٍّ سألت ألّا تُدعى فاطمة لئلّا يتألّم وَلَدا فاطمة الزهراء، الحسنُ والحسين، بسماع اسم أمّهما. فعُرفت من حينها بأمّ البنين، دليلاً على تواضعها وحبّها لأهل بيت النبيّ.
Když vstoupila do Alího domu, požádala, aby ji nenazývali Fátima, aby děti Fátimy az-Zahrá — Hasan a Husajn — netrpěly slyšíce jméno své matky. Od té doby byla známa pod jménem Umm al-Banín, znamením její pokory a lásky k rodu Proroka.
She bore Imam Ali four sons: al-Abbas, Abdullah, Ja’far and Uthman. She raised them in devotion to their brothers Hasan and Husayn — and above all al-Abbas, who would become the moon of the Hashimites and the standard-bearer of Husayn at Karbala.
أنجبت للإمام عليٍّ أربعةَ بنين: العبّاس وعبد الله وجعفر وعثمان. ربّتهم على وَلاء أخويهم الحسن والحسين، وفي مقدّمتهم العبّاس الذي صار قمرَ بني هاشم وحاملَ لواء الحسين في كربلاء.
Porodila imámu Alímu čtyři syny: al-Abbáse, Abdulláha, Džafara a Uthmána. Vychovala je v oddanosti jejich bratrům Hasanovi a Husajnovi — a především al-Abbáse, jenž se měl stát měsícem Hášimovců a praporečníkem Husajna v Karbale.
On the day of Ashura all four of her sons were martyred defending Imam Husayn. Al-Abbas fell last, his arms severed as he tried to bring water to the thirsting children of the camp — earning forever the titles Bab al-Hawa’ij, “the gate of needs,” and the loyal guardian of Karbala.
وفي يوم عاشوراء استُشهد بنوها الأربعة جميعاً دفاعاً عن الإمام الحسين. وكان العبّاسُ آخرَهم، قُطعت يداه وهو يحاول إيصالَ الماء إلى أطفال المخيّم العطاش، فنال إلى الأبد لقبَ باب الحوائج وحاميَ كربلاء الوفيّ.
V den Ášúrá byli všichni její čtyři synové umučeni při obraně imáma Husajna. Al-Abbás padl jako poslední, s utnutými pažemi, když se snažil přinést vodu žíznícím dětem tábora — a navždy si vysloužil tituly Báb al-hawá’idž, „brána potřeb“, a věrný ochránce Karbaly.
When the news of Karbala reached Medina, it is said that she asked only about Husayn, telling the messenger that all her sons — and all she had — were a sacrifice for the grandson of the Prophet. Her grief and steadfastness made her a beloved figure, and the people of Medina would gather to hear her mourn at the cemetery of al-Baqi.
ولمّا بلغ خبرُ كربلاء المدينةَ، يُروى أنّها لم تسأل إلّا عن الحسين، وقالت للمُخبِر إنّ أولادها وكلَّ ما تملك فداءٌ لسبط رسول الله. فجعلها حزنُها وصبرُها سيّدةً محبوبة، وكان أهل المدينة يجتمعون لسماع رثائها في البقيع.
Když zpráva o Karbale dorazila do Medíny, praví se, že se ptala jen na Husajna a poslovi řekla, že všichni její synové — a vše, co má — jsou obětí pro vnuka Posla Božího. Její žal a stálost z ní učinily milovanou postavu a obyvatelé Medíny se scházeli, aby naslouchali jejímu nářku na hřbitově al-Baqí.
To this day believers turn to Umm al-Banin as an example of faith, sacrifice and a mother’s love, and many seek blessings through her name and the name of her son al-Abbas.
وإلى اليوم يتّخذ المؤمنون أمَّ البنين مثالاً للإيمان والتضحية وحبّ الأمومة، ويتبرّك كثيرون باسمها واسم ولدها العبّاس.
Dodnes se věřící obracejí k Umm al-Banín jako ke vzoru víry, oběti a mateřské lásky a mnozí hledají požehnání skrze její jméno a jméno jejího syna al-Abbáse.
This website, umabbas.net, takes its name from her — Umm Abbas, the mother of al-Abbas — in honour of her love, her sacrifice, and the family of the Prophet she served so faithfully.
يحمل هذا الموقع، umabbas.net، اسمَها: أمّ العبّاس، تكريماً لحبّها وتضحيتها ولأهل بيت النبيّ الذين خدمتهم بإخلاص.
Tyto stránky, umabbas.net, nesou její jméno — Umm Abbás, matka al-Abbáse — na počest její lásky, oběti a rodu Proroka, jemuž tak věrně sloužila.